Dědictví v insolvenčním řízení

Z veřejně publikovaných zdrojů lze dohledat nespočet článků zaměřujících se na problematiku střetu aktiv, které jsou předmětem dědického řízení, a insolvenčního řízení dlužníka – dědice. Méně četné jsou však již příspěvky zabývající se pasivy, tedy dluhy zůstavitele (zemřelého), které rovněž přechází na dědice – dlužníka v insolvenčním řízení.

Dle §

412 insolvenčního zákona je dlužník povinen veškerý majetek získaný z dědictví vložit do majetkové podstaty jako mimořádný příjem. Dlužník je tedy povinen insolvenčnímu správci nahlásit, že je účastníkem dědického řízení, a který notář má předmětnou věc na starost.

Dlužník je rovněž povinen při jednání s příslušným notářem nahlásit, že se nachází v insolvenčním řízení. V naší praxi se nám osvědčilo informovat opakovaně dlužníky prostřednictvím pravidelného e-mailu. Dlužníkům pravidelně připomínáme jejich povinnosti mj. povinnosti hlásit mimořádné příjmy včetně dědictví či změnu adresy a vyživovaných osob apod.

Nejjednodušší možný postup: Dlužník bude ostatními dědici vyplacen, tj. rozdíl mezi dědickým podílem aktiv a dědickým podílem pasiv je roven kladné částce k převodu na účet majetkové podstaty. V případě záporného rozdílu následuje zpravidla odmítnutí dědictví dlužníkem se souhlasem insolvenčního správce.

V případě, že je v rozhodnutí o dědictví výše aktiv stanovena ve výši 500.000,- Kč a insolvenční správce tato aktiva z dědictví zpeněžení za částku ve výši 300.000,- Kč, věřitelé zůstavitele budou v insolvenčním řízení uspokojeni pouze do výše 300.000,- Kč. Insolvenční správce je potom povinen upravit splátkový kalendář, tj. procentuální uspokojení (viz níže).